Derivační lázeň je preventivní a léčebná metoda spočívající v osvěžování pohlaví za přesně stanovených podmínek. Je odvozená z pozorování zvířat, která ji praktikují obzvláště v době nemoci, zranění či přejídání. Tato forma očisty byla známa celá tisíciletí. Dá se najít i v náboženských příkazech typu: "mýt si pohlaví sedmkrát denně" nebo "mýt se v čisté vodě". Ještě v devatenáctém století používali tuto lázeň mniši v Německu a podle zpráv o velkých morových ranách ve středověku praktikovali někteří lékaři očistnou koupel na sobě, když se vrátili od nemocných morem. Zda takto také mor léčili, však zprávy neupřesňují. Rozhodně však derivační lázeň znali.

Co je vlastně reiki?

Instinktivní přikládání rukou na nemocné místo s cílem poskytnout útěchu a úlevu od bolesti, je známé v lidské i zvířecí říši. Pokud ucítíme bolest, instinktivně na tuto oblast přiložíme ruce. Matka pokládá svou ruku na čelo nemocného dítěte, stejně jako matka zvířete olizuje svá nemocná mláďata. Z tohoto jednoduchého aktu pochází veškeré léčebné techniky přikládání rukou.

V České republice je bohužel stále velmi běžné dívat se na lidi, kteří se stravují vegetariánsky, jako na podivíny. Nezřídka se stávají i terčem posměchu. Ve většině českých restaurací vegetarián většinou nedostane k výběru nic jiného než smažený sýr a hranolky a to v době, kdy v okolních zemích bývá všude běžně k dostání i vegetariánské menu, které si často kupují také lidé, kteří maso jedí, ale bezmasou stravou si zpestřují jídelníček. Je to až děsivé, protože to potvrzuje fakt, že si dnešní zhýčkaní příslušníci českého národa nedovedou představit pořádný oběd bez masa. Přitom doba, kdy bylo maso vzácnější a úcta ke zvířatům větší, není tak vzdálená. Hospodářská zvířata nežila ve stísněných podmínkách velkochovů a lidé jedli maso většinou pouze v neděli. Ti chudší dokonce jen několikrát do roka. Přesto byli naši předkové obecně mnohem zdravější a odolnější než současná populace.

Z hlediska emisí skleníkových plynů je strava, kterou lidé konzumují, stejně tak důležitá jako auto, kterým jezdí. Vědci z univerzity v Chicagu zkoumali, jaký způsob stravování je pro planetu nejšetrnější. Výsledky podpořily argumenty mnoha veganů a vegetariánů, podle nichž je výroba potravin rostlinného původu energeticky méně náročná a ekologicky mnohem přijatelnější než produkce masa. Studie byla v září 2006 publikována v časopise Earth Interactions vydávaném Americkou meteorologickou unií (American Meteorological Society, AMS), Americkou geofyzikální unií (American Geophysical Union, AGU) a Asociací amerických geografů (Association of American Geographers, AAG).