Alexander Thom (1894-1985)

Profesor stavebnictví na Oxfordské univerzitě. Prozkoumal více než 300 evropských megalitických staveb a struktur (např. Stonehenge v Anglii, Carnac ve Francii) a nashromážděné údaje ho přivedly k závěru, že dávní stavitelé při budování nejznámějších západoevropských prehistorických konstrukcí používali standardní délkové jednotky a navíc měli i velmi pokročilé znalosti geometrie (včetně pythagorejských principů).

"Je pozoruhodné, že již tisíc let před klasickými matematiky starého Řecka měli lidé na britských ostrovech nejen praktické znalosti geometrie, ale byli schopní pracovat i s komplexními geometrickými návrhy, včetně konstrukce elips na základě pythagorejských trojúhelníků."

(A.Thom, Megalitická místa Británie, 1967)

Thom původně provedl statistickou analýzu 46 kamenných kruhů a při vyhodnocování výsledků si všiml, že průměry mnohých z nich tvoří skupiny s jednotnými rozměry. Stanovil tak nejbližší společný rozměr na 5,43 stop (1,65 m), ze kterého postupně vykrystalizoval tzv. megalitický yard: 1 MY = 2,72 stop (tj. 82,96 cm). Svou teorii následně verifikoval na více než 300 megalitických místech. Myšlenka vycházela mimo jiné z megalitické geometrie založené na 366° kruhu (počet východů Slunce za rok) a z archeoastronomie.

Britští statistici, S.R.Broadbent a D.G.Kendall, prověřovali shromážděné datové soubory z roku 1955 a dospěli k závěru, že pravděpodobnost "náhodné shody" všech vzorků ve smyslu zformulované teorie megalitického yardu je 1:100, tedy velmi malá. Jinak řečeno, je velmi málo pravděpodobné, že by ve všech studovaných případech mohlo jít o pouhou shodu náhod.

(To vše a ještě mnohem víc v souvislostech v knihách Georgije Sidorova.)