Náhorní plošina Putorana

Unikátní krajina, která se zformovala před 252 miliony let po výbuchu supervulkánu. Hlavní zvláštnost takových vulkánů spočívá v tom, že nemají centrální jícen. Roztavené magma se tak rozlévá na povrch země přes mnohakilometrové trhliny. V tomto konkrétním případě se láva po rovinách roztékala celá tisíciletí. Když potom celý proces ustal a láva vychladla, zaujímala takto nově vytvořená krajina více než 250 000 km² (podle některých údajů dokonce 284 000 km²), což je pro představu plocha srovnatelná s dnešní Velkou Británií.

Plošina Putorana představuje druhé největší bazaltové plato na Zemi (prvním je Dekánská plošina v Indii). Rozprostírá se celá severně od severního polárního kruhu. Nejvyšším místem Putorany je hora Kameň (1701 m n.m.). Plošina je z důvodů své značné odlehlosti, nedostupnosti a kvůli surovému klimatu dodnes zcela neprozkoumána. Z vědeckého úhlu pohledu byla plošina poprvé popsána v roce 1844 v rámci expedice ruského geografa, botanika a zoologa A.F.Middendorfa.

V roce 1988 byla jedna její část prohlášena za Putoranský národní park s ochrannou zónou (celkem 36 605,51 km2), který byl v roce 2010 zapsán do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Takto jedinečná krajina má samozřejmě svou velkou turistickou přitažlivost a určité části Putorany jsou z města Norilsk i turisticky přístupné (např. jezero Lama).

Fotografie dostupné na mapách Google ilustrují její jedinečný krajinný charakter.

(To vše a ještě mnohem víc v souvislostech v knihách Georgije Sidorova.)