Nikolaj Michajlovič Prževalskij (1839-1888)

Důstojník (generálmajor) ruské carské armády, ruský cestovatel, geograf a přírodovědec. Od roku 1864 vážený člen Carské ruské geografické společnosti. Proslavený svými geografickými, botanickými a zoologickými objevy, byl vyznamenán, mimo jiné, např. zlatou medailí Pařížské geografické společnosti, velkou zlatou Humboldtovou medailí Berlínské geografické společnosti. Byl zvoleným čestným členem Akademie věd a Carské botanické zahrady.

Zakladatelem šlechtického rodu Prževalských byl záporožský kozák Kornila Anisimovič Perevalskij (Parovalskij), který bojoval již v Livonské válce (1558-1583). 

Nikolaj Michajlovič zorganizoval a vedl 5 výzkumných expedic do centrální Asie, během kterých prozkoumal a zmapoval území Mongolska, severní Číny, Tibetskou náhorní plošinu, prameny Žluté řeky, pohoří Ťa-šan, řeku Tarim, jezero Lobnor, pohoří Nan Šan, horský systém Kchun-lun-šan aj. Nashromáždil obrovské množství materiálu (deníky, mapy, nákresy, herbáře, vycpaná zvířata, astronomická a meteorologická pozorování...). Za své objevy a sbírky byl uvolněn z běžné služby v carské armádě a pověřen organizací zeměpisných výprav. Překlady jeho cestopisných děl, vycházejících z pečlivě vedených deníků (bylo jich 18), byly svého času skutečnými evropskými bestsellery.

Celkem strávil Nikolaj Michajlovič ve střední Asii 9 let a tři měsíce, jeho expedice zdolaly vzdálenost přes 33 tisíc kilometrů (včetně jeho výpravy do Ussurijského kraje). Všechny jeho výpravy nashromáždily a zdokumentovaly 115 druhů savců, 425 druhů ptáků, 50 druhů plazů a obojživelníků, 75 druhů ryb, 20 druhů měkkýšů, 1700 druhů rostlin. Celkový počet jednotlivých exemplářů čítá několik desítek tisíc vzorků (jen samotná sbírka hmyzu měla na 10000 exemplářů). V tomto výčtu figurovalo množství zcela nově objevených živočišných i rostlinných druhů a forem, jako například divoký velbloud nebo nejznámější kůň rodu Převalského.