- Štítky pojmů
- Bělomoří
- Megalit
- Tajga
- Občina
- Jistina
- Pravda
- Volchv
- Žrec
- Védská společnost
- Védická společnost
- Dolblenka
- Oblas
- Sbiteň
- Surad
- Labyrint
- Hyperborea
- Sanskrt
- Světlana Vasiljevna Žarnikova
- Thomas Edward Lee
- Stroganina
- Kariér
- Orákulum
- Kurgan
- Beresta
- Gramota
- Potapyč
- Nan Madol
- Bayer
- Müller
- Schlözer
- Lomonosov
- Solovecký monastýr
- Petroglyf
- Altaj
- Kameny z Icy
- Javier Cabrera
- Waldemar Julsrud
- Acambaro
- Arkaim
- Ivan Grigorjevič Pidopličko
- Antiglacialismus
- Alexander Thom
- Megalitický yard
- Niklot
- Ljubica
- Obodrité
- Kedr
- Borovice sibiřská
- Jornik
S jakou pravděpodobností může vytvořit opice náhodnými údery na psacím stroji báseň?
Z pohledu molekulární biologie jsou základními informačními kameny života, které tvoří stavební prvky všech bílkovin, aminokyseliny. V daném zúženém smyslu jde o celkem 20 (až 23) základních proteinogenních aminokyselin.
Určité sekvence těchto stavebních kamenů určují informačně formu i funkce všech živých organismů. Délka takových sekvencí může sahat od 150 až třeba po 400 aminokyselin za sebou. Ve smyslu matematické kombinatoriky, představíme-li si oněch 20-23 aminokyselin jako znaky abecedy, můžeme vytvořit 20150 až 20400 různých "vět", z nichž ovšem zdaleka ne všechny dávají "biologický smysl". Smysl chápaný jako formu existujících fungujících živých organismů na Zemi.
Materialisticky založená evoluční teorie se snaží vysvětlit původ života jako náhodné mutace, jako náhodně vzniklé, osvědčené kombinace takových stavebních kamenů. Klasickou vědeckou odpovědí na problém selekce správných kombinací z celkového obrovského počtu všech možných je dostatek času. Poskytneme-li náhodě dostatečně dlouhou dobu, vytvoří onu bohatost životních forem, které kolem sebe pozorujeme. Dejme opici psací stroj a vyčkejme dostatečně dlouho, než náhodným bušením do klapek sestaví smysluplnou báseň.
Zkusme se tedy podívat na onen čas z hlediska doby trvání a z hlediska pravděpodobnosti. Vezmeme-li si geologické stáří Země, řekněme 5 miliard let, dostaneme 60*60*24*365*5*109 vteřin. I kdyby se v geologickém vývoji Země v rámci evoluce a vzniku života každou vteřinu od počátku existence Země metodou pokusu a omylu otestovala jedna z výše uvedených možných kombinací aminokyselin (z nichž velká většina by nedávala biologicky funkční smysl), je pravděpodobnost náhodného funkčního výběru správných kombinací v podstatě nemyslitelná. Srovnáváme zde dobu existence Země ve vteřinách (1,5768*1017) a počet možných kombinací aminokyselin (20150 = 1,427247693*10195).
Bez nějaké základní informace, bez inteligence, která by evoluční proces informačně zabezpečila, je už jen čistě matematicky takový proces nepředstavitelný.




