Surad

Aby člověk za libovolných okolností zůstával člověkem, to jest uvědomoval si sám sebe jako mnohorozměrnou bytost, získal navýsost mocnou schopnost intuice a mohl se stát dobrým operátorem své okolní reality, vytvořili naši pradávní žreci k podpoře psychické transformace člověka to, co označujeme jako surad, neboli labyrint. Jde o specifické zařízení určené k probouzení určitých kvalit vědomí v člověku. Pro člověka je surad nepostradatelný proto, aby sjednotil jeho energeticko-informační potenciál se všemi pěti živly, se čtyřmi zemskými a s pátým, nejvyšším kosmickým. Labyrinty zasvěcení živlům byly vždy budovány na místech výchozů síly. Ze čtyř stran se kolem suradu zapalovaly ohně živlům věnované. Člověk po rozmluvě s živlem ohně vstupoval do labyrintu. Během jeho procházení přicházela silová pole všech čtyř živlů (oheň, vzduch, voda, země) do kontaktu s aurou člověka. Uprostřed labyrintu se živly v silovém kokonu člověka sjednocovaly, v důsledku čehož s nimi vstupovalo do kontaktu i vědomí člověka. Obřad zasvěcení probíhal v noci. V čase jeho provádění vznikal nad zasvěcovaným dobře viditelný plazmový sloup.

"První surady vznikaly v dávné nepaměti na území vznešené Oriany (Hyperboreje). Později, po jejím zániku, téměř před 13 tisíci lety, je začali stavět na březích Iripadu-Filipodie (Nové země) a na sibiřských arktických ostrovech. Tam, kde po dlouhou dobu žili naši předkové. Tady u Bílého moře byly surady, labyrinty, vystavěny asi tak před 5 tisíci lety. Stalo se to v dobách silného ochlazování severu. Právě v tu dobu seveřané většinou opustili sibiřská souostroví a přesídlili se na pevninu."

Jeden z dochovaných labyrintů-suradů lze nalézt a dokonce i navštívit na Soloveckém souostroví, na Zaječím ostrově v Bílém moři.

(To vše a ještě mnohem víc v souvislostech v knihách Georgije Sidorova.)