Na počátku bylo... NIC. Toto NIC vybuchlo a z nastalého chaosu vzniklo samovolně VŠECHNO, přičemž i ono NIC, i ono VŠECHNO je přísně vědecky podložené.

Podíváme-li se pozorně, můžeme všude kolem sebe vysledovat zajímavý vzorec. Stačí se jen zaposlouchat do libovolných dokumentárních snímků o přírodě, historii, či technických dílech.

Stavba hráze ve vysychajícím Aralském jezeře donutila vědu se zamyslet a zhodnotit budoucí efekt díla. Zdálo by se, že pokud jde o vstupní data a pozorování, je tento případ v porovnání s jinými jevy poměrně jasný a přímočarý. Predikce odborníků se shodly na tom, že vliv hráze se neprojeví dřív než za 3, ale nejspíš za 5 let. Po dokončení hráze se úroveň hladiny staronově vzniklého severního jezera zvedla o 4 metry za 7 měsíců. Pro vědu to bylo překvapením.

Výbuch sopky Mount St.Helene v USA srovnal a spálil v roce 1980 napadrť území srovnatelné s rozlohou Vídně. Vědci nemohli uvěřit, že by se tato měsíční krajina doslova během několika let znovu probudila k životu. V lávou převařených jezerech, ve kterých nemohlo přežít vůbec nic, se najednou objevili dospělí pstruzi. Odkud, to není jasné. Mloci, kteří ke svému pohlavnímu dozrávání a rozmnožování nezbytně potřebují stinné, travnaté jezerní břehy, prostě z vody tentokrát do vulkanického popela nevylezli a začali se rozmnožovat ve vodě. Věda nechápavě zírala.

Mnohatunové leštěné granitové, údajné sarkofágy (prázdné?) v egyptském podzemí, které jsou vyrobeny s laserovou přesností a se kterými by měl dnešní průmysl stále neřešitelné technologické problémy (nemluvě o jejich transportu úzkými tunely do hlubokého podzemí), prý otesali egyptští kameníci měděnými dláty. Žádný historik zřejmě nezkusil bušit kladivem a měděným dlátem do žuly.

Věda se neshodne na tom, odkud se na Zemi v geologické minulosti objevila voda, ale hydrologové mají jasno, že vody je na Zemi konstantní množství. Meteorologické týdenní předpovědi se ne vždy do puntíku vyplní, ale někteří klimatologové vědí s naprostou jistotou, že za 50 let bude o 2-5 stupňů tepleji. atd...atd...atd...

Co tím vším chci říct? Není vůbec žádný problém v tom, že věda tápe, zkoumá, hledá, objevuje, zkouší, mýlí se a třebas i neví. Problém je v tom, že z výšiny svých akademických titulů umanutě a neomylně hlásá své nevyvratitelné odborné předpovědi a posudky, označujíc každého jedince s jiným názorem či pochybností bez uzardění obratem za pseudovědce, šarlatána a amatéra, jen aby se hned následující den nějaká její další odborná predikce ukázala jako mylná a ta samá věda při tom byla zaskočena a překvapena. Korunu všemu potom nasadí alibističtí a všehoschopní politici, kteří se s nadšením opřou o vědecké kapacity a škrtnutím pera rozvrátí hospodářství i společnost.