Argumentem zastánců boje proti CO2 a globálnímu oteplování v čele s mezivládním panelem IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), lépe řečeno slovy rezoluce OSN z roku 1988 argumentem zastánců "...nezbytnosti včasné reakce vypořádání se s klimatickou změnou v globálním měřítku a vynakládání lidských i finančních zdrojů v rámci úsilí na ochranu globálního klimatu... za účelem vypracování programů a studií o vlivech klimatických změn, včetně globálního oteplení, s cílem pozdržení, zmenšení nebo eliminace dopadů negativních změn klimatu...", je, že 80 či 90% vědců se na takové analýze stavu a nezbytnosti kroků shoduje.
Ponechejme stranou formulace jako "ochrana globálního klimatu", "globální oteplení" či "dopady negativních změn". Ono by to mohlo vypadat, jako že bez naší ochrany žádné, dokonce snad ani globální, klima nebude (velmi naivní představa) a že nejhorší variantou je globální oteplení (globální ochlazení by bylo, jak dokazují geologické epochy i lidské zkušenosti ze středověkého období malé doby ledové, podstatně horší, nehledě k tomu, že všechny starověké civilizace vzkvétaly právě v dobách daleko teplejších než je ta dnešní). I hodnocení toho, co je a co není negativní změna, je velmi subjektivní (jinak se na to budou dívat lidé na severu Kanady a na Sibiři, jinak v rovníkové Africe a střední Americe, jinak v Austrálii, jinak stavaři, jinak zemědělci, jinak chovatelé dobytka, jinak hydrologové, jinak bankéři a jinak placení úředníci IPCC a OSN). Slovo globální je též úsměvné, když uvážíme, že dokumentovaná přístrojová bodová (neřkuli digitální či dokonce družicová) měření a pozorování jsou otázkou posledních několika desetiletí. Z dalších několika desetiletí před touto epochou mohou v archivech ještě existovat měření zaznamenaná v papírové podobě, nad jejichž kvalitou, konzistencí a spolehlivou digitalizací pro další současné zpracování visí také otazníky. A z doby ještě dřívější máme již jen záznamy o úrodu devastujících krupobitích v kronikách, lidové pranostiky a obrazy starých mistrů.
Podle definice rozlišujeme "počasí" (jako okamžitý stav atmosféry v daném bodě a dané chvíli) a "klima" (jako dlouhodobý průměrný stav počasí). Asi ne každý si je vědom toho, že základní klimatické klasifikace podnebných pásů Země nevycházejí primárně z měření teplot a z hodnocení počasí, nýbrž z rozšíření jednotlivých ekosystémů (tj. z areálů rozšíření rostlinných a živočišných druhů, např. rozdělení podnebných pásů dle Köppena či Berga). Klimatických modelů je řada a každý se dopracovává k vlastním závěrům. Poněkud lichá je také představa, že čím je větší teplo, tím je větší sucho. Výpar i obsah vodní páry v atmosféře naopak významně klesá s klesající teplotou. A definiční rozsah "dlouhodobosti" je také veličinou nesmírně flexibilní. Zkrátka velmi záleží na tom, jaká data, z jakých míst a za jaký časový interval si vezmeme jako základ svých analýz a předpovědí.
Z celé výše uvedené formulace nám tedy zbývá jen ono "vynakládání lidských a finančních zdrojů", protože navzdory shodě 80 % vědeckých kapacit je tu stále nejméně 30 tisíc jiných vědců, kteří se v petici vyjadřují proti závěrům IPCC, ale o nich se v médiích nikde nemluví. A ujasněme si, že v konkrétním sporu o klima vůbec nikdo nepopírá fakt, že se klima mění, měnilo a měnit bude. Jde o to, jaký podíl může mít na tomto procesu činnost člověka a jaká (klima se zásadně měnilo vždycky i bez člověka), zda může člověk klima současnými prostředky řízeně usměrňovat a je-li hlavním viníkem všech změn obsah CO2 v atmosféře. Z pohledu fyziky plynů a složení zemské atmosféry jsou závěry o CO2 nesmyslné. Z pohledu biologie jsou závěry o CO2 nesmyslné (fotosyntéza zelených rostlin se zastavuje při koncentracích nižších než 180 ppm CO2, koncentrace kolem 240 ppm znamená pro rostliny neustálý nedostatek základních stavebních prvků; zelináři do svých skleníků uměle přifukují CO2 klidně až na 1500 ppm atd.). Z pohledu geologicko-historického vývoje obsahu CO2 v atmosféře jsou závěry o škodlivosti CO2 nesmyslné. Mimochodem slavné grafy z přednášek Alana Gora skutečně ukazují souvislost mezi růstem koncentrace CO2 a růstem teplot, jenže při pohledu zblízka na tyto grafy člověk zjistí, že všude nejprve roste teplota a teprve o 500-800 let později rostou koncentrace CO2. Ale to není zdálky na promítací ploše vidět.
Galileo byl sám a celý "vědecký svět" stál proti němu, Kepler byl sám, Koperník byl sám, Tesla byl sám, a tak dále, a tak všelijak podobně. Zajímavá je též skutečnost, že ve své době, kdy Koperník propagoval heliocentrický systém, byly nejrůznější komplikované početní výjimky a oprávky tehdejšího geocentrického modelu natolik propracované, že zpočátku dávaly daleko lepší výsledky a predikce než nový Koperníkův model heliocentrický. Přesto měl Koperník pravdu.
... jenže je tu ono alibistické "vynakládání lidských a finančních zdrojů". Když se nedá něco průkazně změřit, když není možné jednoznačně vyhodnotit efekt vynaloženého úsilí a když míra nejasnosti zaručuje do budoucna možnost udržování neustálé hladiny stresu mezi daňovými poplatníky, stejně jako vlnu popularity pro uvědomělé politiky, je každá pravda zbytečná. Vzhledem k tomu, že počasí ergo následné klima bude nějaké vždycky, mohou politici beztrestně řádit donekonečna. Státními granty podporovaná věda určila viníka, tudíž hrr na něj. Když se oteplí, budou se politici hlasitě dožadovat dalších miliard na nesmyslná opatření, když se ochladí, budou se bít v prsa, jak nádherně a správně to celé řídí. Přičemž opatření, která by byla skutečně potřebná, účinná a proveditelná, přijdou zkrátka, protože na ně již nezbudou ty zbytečně vyplýtvané "lidské a finanční zdroje". A to vůbec nemluvíme o struktuře průmyslu a zemědělství zdevastované ve jménu CO2.
